Pořadatelé Moravskoslezských uměleckých Cen Jantar zveřejnili nominace v oboru činoherního divadla. Odborná porota tentokrát schválila nominace jak za nejvýraznější herecké výkony roku 2022, tak za nejlepší činoherní inscenace roku. Slavnostní udílení cen se bude konat 17. dubna 2023 v ostravském Domě kultury Poklad, cenu získá jeden z nominovaných herců nebo hereček a také režisér jedné ze tří nominovaných inscenací.

Porota Cen Jantar pracovala ve složení Pavla Bergmannová, Tatjana Lazorčáková, Ladislav Vrchovský a Věra Vojtková, která byla pro tento ročník zvolena předsedkyní poroty. Nominovaných je (v abecedním pořadí) celkem šest umělců a tři inscenace.

HERECKÝ VÝKON ROKU 2022

Ondřej Brett za roli Tima v inscenaci Poslední zápas (Divadlo Petra Bezruče v Ostravě, režie Jiří Pokorný, premiéra 23. září 2022)

Ondřej Brett v mnohovrstevnatém hereckém výkonu věrohodně předvádí jak okamžiky úspěchů a slávy, které ve své sportovní tenisové kariéře Tim zažíval a zažívá, stejně věrohodně však hraje i ty stránky sportovního života, které fanoušci v ochozech stadionů nikdy vidět a poznat nemohou. Když musí přijmout zprávu o potratu Mallory i o smrti jejich ještě nenarozeného dítěte, mnohým divačkám se derou slzy do očí. Do stejných očí, které září úsměvem a radostí na Brettovým Timem, tančícím po tenisovém kurtu tanec vítězů.

Jolana Ferencová za roli Raněvské v inscenaci Višňový sad (Těšínské divadlo v Českém Těšíně, režie Petr Kracik, premiéra 20. března 2022)

Zchudlá majitelka panství Raněvská, která lpí na minulosti a není schopna střízlivě pohlédnout na realitu, je v podání Jolany Ferencové zpracována velmi kultivovaným a vyzrálým způsobem. V jejím hereckém projevu se v drobných nuancích střídají sentiment a něha s lehkovážností i bezradností. Svým podáním budí herečka v divákovi sympatie k Čechovově postavě, ale zároveň velkou lítost nad její naivitou.

Vladislav Georgiev za roli Světlovidova v inscenaci Tohle není Višňový sad (Komorní scéna Aréna Ostrava, režie Roman Polák, premiéra 22. října 2022)

Vladislav Georgiev se v montáži tří Čechovových aktovek suverénně převtěluje z role stárnoucího herce Světlovidova, bilancujícího na sklonku života kariéru, do dalších dvou odlišných poloh – nerudného statkáře vymáhajícího dluh i nesmělého nápadníka na námluvách. S nespoutanou energií rozehrává mnohovrstevnatou kreaci, kterou buduje z kontrastně komponovaných hlasových, mimických a gestických střípků. Humorné situace protíná tragikomickým bilancováním a na jeviště přináší kromě smíchu i prostor k zamyšlení nad vážnými tématy.

Markéta Haroková za roli Vandy v inscenaci Venuše v kožichu (Divadlo Petra Bezruče v Ostravě, režie Jiří Pokorný, premiéra 18. února 2022)

Markéta Haroková podává v roli Vandy bravurní herecký výkon, ve kterém střídá v dynamickém tempu výrazové polohy – od naivní přes energickou, arogantní až vyzývavou k nečekaně kultivované, filozofující a racionálně rozhodné. Střihově přesné přechody v mimice, gestech i intonaci předává herečka s výrazovou lehkostí a hravostí a v dokonalé partnerské souhře s interpretem druhé postavy, kterou ztvárňuje Lukáš Melník.

Barbora Křupková za roli Mallory v inscenaci Poslední zápas (Divadlo Petra Bezruče v Ostravě, režie Jiří Pokorný, premiéra 23. září 2022)

Barbora Křupková hraje Mallory, životní partnerku špičkového sportovce, která spolu s úspěchy prožívá stejně silně i partnerovy prohry. V souběžné linii však předvádí drama života ženy usilující marně o to, stát se matkou, ba vůbec vydržet společný život s manželem – špičkovým sportovcem. V postavě Mallory divák díky hereckému umění Křupkové vidí nejen do zákulisí a šaten sportovních stadionů, ale i do nitra duše ženy, prožívající manželovu sportovní slávu i smrt.

Vojtěch Lipina za roli Josefa Habršperka v inscenaci Naši furianti (Komorní scéna Aréna Ostrava, režie Petr Svojtka, premiéra 5. března 2022)

Vojtěch Lipina si zahrál ve Stroupežnického veselohře Naši furianti postavu švece Josefa Habršperka.  Ve svižně vedených dialozích předvedl nejen komediální talent, ale vystihl typické „furiantství“ své postavy. Diváky přesvědčil nejen zdařilým hereckým projevem, ale také svými pěveckými a pohybovými schopnostmi.

INSCENACE ROKU 2022

Tereza Agelová: Dvě čárky (projekt spolku Jednou uváděný v Divadle loutek Ostrava. Autorka, dramaturgie a režie Tereza Agelová, scénografická spolupráce a výroba loutek Tomáš Volkmer, Petr Dvorský a Vojtěch Šmíd, hudba Vojtěch Lukáš, premiéra 14. září 2022)

Současná hra, věnovaná čistě ženským tématům, je interpretována dvěma herečkami v neuvěřitelně rychlém tempu, se střídajícími se žánrovými a stylovými rovinami, v nichž vedle strohého dokumentárně pojatého výčtu faktů, zaznívají odposlechnuté dialogy o intimních ženských zážitcích s dospíváním, menstruací, těhotenstvím či porodem, ale také o vztazích s matkou, partnery, s okolím. Vedle otevřeně prezentovaných tabuizovaných témat inscenace uchvátí dynamickým rytmem, výstižnou intonací a pohybovými kreacemi hereček Karolíny Hýskové a Anny Bangoury, stejně jako nápaditou hrou s objekty a přirozenou interakcí s publikem.

Karin Lednická: Krzywy kościoł (Šikmý kostel) (Těšínské divadlo, režie Radovan Lipus, překlad a úprava  Renata Putzlacher, scénografie a kostýmy Marta Roszkopfová, hudba  Dorota Barová, scénický pohyb Gabriela Klusáková, premiéra 22. října 2022)

Krzywy kościoł (Šikmý kostel) v nastudování Polské scény Těšínského divadla se vyznačuje vysokou úrovní všech inscenačních složek. Mezi nimi vyniká hlavně citlivá režie Radovana Lipuse. Vynikajícím hereckým výkonům všech členů Polské scény vévodí trio představitelů stěžejních mužských rolí, mezi nimi zejména Jan Monczka v roli vypravěče. Inscenace podle literární předlohy Karin Lednické je zároveň pravdivým pojmenováním všeho, co soužití Čechů a Poláků v prostoru bývalého Těšínského knížectví na obou stranách česko-polské hranice v dávnější i nedávné minulosti přinášelo a dodnes přináší.

William Shakespeare: Sen čarovné noci (Divadlo Petra Bezruče v Ostravě, režie Michal Hába, scéna a kostýmy Adriana Černá, hudba Jindřich Čížek, premiéra 18. listopadu 2022)

Režisérovi Michalovi Hábovi se v důmyslně vystavěné inscenaci, v níž soubor Divadla Petra Bezruče zprostředkovává divákům širokou škálu svého hereckého rejstříku, naskytla skvělá příležitost, jak Shakespearův text využít pro potřeby výpovědi své generace. Hába se umně vyhnul idealizovanému pohledu na dílo alžbětinského klasika a jeho komedii naplnil ryze současným, provokujícím obsahem. V přesně motivovaném jednání postav reflektuje narušenou morálku naší přítomnosti a otevírá i polemiku s elitami, které povýšeně přehlížejí potřeby těch dole.