Pořadatelé Moravskoslezských uměleckých Cen Jantar vyhlásili nominace v kategorii literatura. Nominováni jsou tři autoři – Lukáš Balabán, Radovan Jursa a Petr Ligocký. Kdo cenu získá, bude jasné 4. května 2026, kdy se koná devátý ročník udílení cen v Domě kultury Poklad v Ostravě.

O nominacích rozhodovala porota ve složení Joanna Maksym Benczew, Radek Fridrich, Iva Málková, Libor Magdoň a Simona Martínková Racková (předsedkyně poroty)-

Lukáš Balabán za Román pro pitomce (Větrné mlýny, Brno 2025).

Prozaický debut Lukáše Balabána Román pro pitomce nabízí echa 90. let století minulého a registruje proměny vztahů (k otci, k regionu, k rodině, k partnerům) na počátku 21. století. Poznáváme pohled jedinečné bytosti i fragmenty postojů generace k životu, k zanikajícímu světu ohraničení i k zdánlivě nekonečně otevřenému prostoru bytí. S ironií, se schopností zachycovat komiku událostí sledujeme až krutou nostalgii dětství, významotvorné odkazy na romány a povídky Jana Balabána a potřebu vypravěče i postav nalézt distanci i blízkost pro další existenci.

Radovan Jursa za básnickou sbírku Koncept transparence (Galerie Věž, Frýdek-Místek 2025)

Jursova sbírka Koncept transparence je ojedinělým experimentem, v němž se kombinací literárních postupů, ale také širokým spektrem témat dosahuje pestrého a současně komplexního uměleckého zážitku. Sbírka ve výrazném a významotvorném výtvarném zpracování je současně knihou prozaickou a knihou básnickou. Epická vrstva je kondenzací mnoha rozměrů práce kardiochirurga. Křehké i syrově reálné obrazy na sebe originálně vrství anatomické, mechanizované i subtilně lidské. I v nich je básnická obraznost propojena s bohatým světem přírody, tradic i umění.

Petr Ligocký za sbírku Doma v bezpečí (Protimluv, Ostrava 2025)

Petr Ligocký svou básnickou sbírkou Doma v bezpečí zprostředkovává svět tří různých generací jedné rodiny. Otec, syn a děd mají každý svou linii a každá z nich nabízí svébytné kulisy, motivy i slovník. Jednotlivé linky se nepravidelně střídají, což knize dodává na dynamice: čtenáři se tak před očima postupně skládá mozaika, která je stále bohatší a barevnější. Další rozměr pak přinášejí lyrické črty, náladou i stručností připomínající haiku, které celek provzdušňují a nadlehčují. Porota oceňuje promyšlený koncept i střídmý, civilní jazyk, v němž má každé slovo svou váhu.